Tak. Tady máte slíbený příspěvek popisující události soboty 19.8.
Už dopoledne to s počasím nevypadalo moc nadějně. Ono totiž, když se řekne pool party, asi si všichni představíte hudbu, bazén, skvělou atmosféru a hlavně sluníčko. S radostí vám však ale oznamuji, že i přesto, že jsem v Brazílii, tak poslední zmíněné ten den vůbec nebylo. Spíše naopak. Pršelo jako z konve.
Ale pěkně od začátku. Zlé tušení jsem začínal mít ještě před tím, než akce začala. Projevila se totiž opět slavná brazilská nedochvilnost. Měl mě vyzvednout host-strejda kolem půl dvanácté. Půl dvanáctá odbyla a on nikde. Tak mu tedy píšu „Ahoj, kdy plánuješ přijet?“ Vzápětí dostávám odpověď: „Čau, budu tam asi půl hodiny.“ Asi si dokážete představit, co mi v ten moment proběhlo hlavou. Po sdělení informace, že za půl hodiny už začíná ta akce mi odepsal, že ho mám čekat venku a že do pěti minut bude u mě.
Pokud jste si tipovali, že jsme i tak přijeli pozdě, tipovali jste správně. Dojeli jsme asi o půl hodiny později, než měla akce začít. A i tak jsme dojeli jako jedni z prvních. Hned po příjezdu mě uvítaly Gianna a Kennedy, obě dvě už připraveny v plavkách. Netrvalo dlouho a převlékl jsem se do plavek taky.
Když dorazili všichni, šli jsme konečně do bazénu. A musím říct že trochu závidím Kennedy, že bydlí v tomto komplexu budov, protože tady je snad všechno. Mají tady obrovský vyhřívaný bazén, posilovnu, tělocvičnu, lázně a dokonce i saunu. Do té jsme ale bohužel nešli, protože zrovna v ten den nefungovala.
A protože se nám to tady pěkně rozrůstá, je moji povinností, abych vám opět a zase všechny představil. Ovšem ještě před tím, než tak udělám, chci poukázat na jednu maličkost.
Možná jste si v náhledu příspěvku všimnuli jedné netradiční vlajky, která není žádné země (je to ta třetí zleva). Tato vlajka patří totiž státu Pernambuco - to je stát, ve kterém je město Recife a ve kterém strávím značnou část mé výměny. Ale teď už se pojďme podívat na ostatní.
Zleva to tedy máme:
Kennedy - USA
Lucie - Belgie (zapomněla si svoji vlajku doma v Belgii)
Igor - místní s vlajkou státu Pernambuco
Eli - Taiwan
Annika - Německo
Gianna - USA
To bychom tedy měli všechny, co jsou zatím tady v Recife. A věřte nevěřte, ještě pořád tady nejsou všichni.
Za to, že jste to dočetli až tady, vás teď odměním tím, že vám popíšu i události neděle. Víte, místo kostela jsme šli do musea. Do musea, které se snažilo imitovat styl britského hradu. Bohužel ale jenom imitovat, protože stavba byla postavena někdy před rokem 2002. Bohužel hrady tady ale nejsou moc tradiční.
A ani neděle nevypadala moc nadějně. Dokonce pršelo ještě více, než v sobotu. Na druhou stranu jsem ale viděl kapybaru, takže jsem na předchozí zmoknutí hned zapomněl.
A po návštěvě musea jsme šli do restaurace ve městě Olinda, která se specializuje na mořské plody. A i přes všechna ta varování z mé domovské země to nebylo za tak špatné. Sice bych k tomu úplně nedal hranolky, ale ve finále proč ne?
A tohle byl ve zkratce můj víkend. Opět děkuji za to, že jste dočetli až na konec, i přes to, že dneska to bylo spíše kratší sousto. Tak zase příště a "na přečtenou!"
Díky, Viki.